Cíle
Rozvoj těchto kompetencí: komunikativní, k řešení problémů, k učení, pracovní.
Rozeznávat základní hasicí prostředky, vědět, jak a kdy je použít. Zopakovat si pravidla bezpečného rozdělávání ohně, nacvičit chování v krizové situaci (požár).
Motivace
Být hasičem je sen nejednoho kluka. Ale kdyby doopravdy začalo hořet, třeba na táboře, dokázali byste si s ohněm poradit? A víte, co dělat, abychom požáru zabránili?
Potřeby
Obrázky hasicích prostředků, skutečné hasicí prostředky k likvidaci požáru, pomůcky na simulaci požáru v místnosti (kouř, figuríny, prostěradla, vědra atd.).
K tomuto metodickému listu není k dispozici žádný pracovní list.
Provedení
V první části si vedoucí připraví povídání o protipožární ochraně (formou diskuse s dětmi nebo formou kvízu, témata by měla být pro děti opakováním):
• zásady správného rozdělávání ohně;
• bezpečné chování u ohně;
• typy a způsob použití hasicích prostředků;
• jak voláme hasiče;
• jak se chovat při evakuaci;
• zásady první pomoci při popáleninách, nadýchání kouřem.
Mnohem zajímavější pro děti bude návštěva u místních hasičů. Rádi vám umožní prohlídku techniky, vysvětlí dětem, jaké hasicí prostředky se k čemu používají, co obnáší práce hasiče – kromě hašení požárů a jejich prevence také výjezdy k dopravním nehodám, akce na ochranu vodních toků atd., zajímavým způsobem vysvětlí dětem i protipožární opatření, prevenci.
Hry pro doplnění tématu:
Hořící chata
Hra vhodná na tábor nebo víkendovku – do terénu. V blízkosti tábora vedoucí „založí požár“ – rozdělá oheň. Děti dostanou informaci, že v bezprostřední blízkosti tábora hoří chata. Vedoucí pak nechá hráče jednat a pozoruje, jak si počínají. Zapisuje si zajímavé momenty, zásahy, iniciativu. Po skončení hry je nutné provést reflexi, tzn. vyhodnotit, co bylo správně, co špatně. Jak se hráči cítili? Měli strach? Už někdo podobnou situaci zažil? Co by nyní udělali jinak, lépe?
Požár v klubovně
Vedoucí v klubovně simuluje „požár s hustým kouřem“ ve chvíli, kdy jsou děti venku. Pak je zavolá (domluvený hráč nebo instruktor přiběhne k ostatním, vyvolá paniku). Úkolem je požár zvládnout, zjistit, jestli v klubovně nikdo nezůstal, zavolat pomoc. Pátrači si při vstupu do zakouřené místnosti zakrývají nos mokrým kapesníkem. Pohybují se nízko při podlaze. Namočí si vlasy. Mají-li projít ohněm a jiskrami, použijí mokré prostěradlo nebo části oděvu jako ohnivzdorný plášť. Osoby, které omdlely, (vycpaní panáci nebo instruktoři) jsou na různých místech v klubovně. Hráči je odtáhnou do bezpečí, poskytnou jim první pomoc. Jiní hráči se snaží oheň uhasit (nosí např. kbelíky s vodou), vypnou přívod elektřiny nebo plynu, jiní přivolají hasiče. Hra je časově omezená – ukončí ji příjezd hasičů. Na závěr opět provedeme reflexi, co bylo správně, co špatně. Můžeme požádat o součinnost někoho z hasičů, aby byl hře přítomen a dětem pak sám řekl, co udělaly dobře a co špatně, na co si dát pozor, v jakém případě raději neriskovat vlastní zdraví nebo život.
Poznámka: pro výrobu bezpečného kouře je nejlepší použít generátor mlhy (používá se na diskotékách), který produkuje zdravotně nezávadnou mlhu, ve které mohou „živé figuríny“ bez problémů ležet, dokud je hráči nenajdou.
Tato aktivita přibližuje Ideály Pionýra: Poznání, Přátelství, Překonání, Pomoc.
Pozor na
Pozor na bezpečnost při rozdělávání ohně, při manipulaci s hasicím přístrojem.
Přístup k dětem se specifickými vlastnostmi
Tato aktivita umožňuje začlenění dětí do kolektivu a nevytváří bariéry pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami. Vedoucí musí dbát na individuální přístup k těmto dětem a respektovat obecná doporučení v úvodní části metodiky. Pozor u dětí úzkostných, realistická simulace požáru u nich může vyvolat nepřiměřenou reakci, do aktivity je nenuťte. Stejně tak pozor u dětí, které zažily požár či jinou podrobnou událost, hra v nich může tento traumatický zážitek znovu oživit.