Chystáme se na výpravu

Rozvoj těchto kompetencí: pracovní, k řešení problémů, k učení.

Umět sbalit batoh na výpravu, vědět, co je nutné mít s sebou, umět se obléknout podle počasí a ročního období, připravit lékárničku na výpravu.

Určitě už jsi někdy byl s oddílem nebo se školou na celodenní nebo vícedenní výpravě. Kdo ti balí batoh, když jedeš na takový výlet? Víš, co si vzít s sebou, jak se správně obléknout? Pojďme si to společně vyzkoušet.

Různé typy batohů a cestovních zavazadel, oblečení, obuv, baterka, hygienické potřeby, lékárnička, kapesní nůž, ešus, lžíce, různé „zbytečnosti“, které do batohu nepatří, přesto si je děti často na výpravu berou. Místo skutečných věcí můžeme použít i obrázky.

K tomuto metodickému listu je k dispozici pracovní list T1A.

Pokud se tomuto tématu věnujete s oddílem na běžných schůzkách, je lepší, když si aktivity rozdělíte do několika schůzek, nejlépe před plánovanou víkendovou akcí, aby měly děti čas si vše promyslet a samostatně pracovat.

Na úvod zařadíme plánování výpravy – kam pojedeme, jaké je roční období, co budeme na výpravě dělat. Pak společně přemýšlíme, co si každý vezme s sebou. Vedoucí dětem ukáže různé typy cestovních zavazadel. Následuje debata, kam se které zavazadlo hodí, proč na puťák nejezdíme s kufrem apod.

Hry na doplnění:

Batoh

Hráče rozdělíme do skupin (asi po pěti). Každá skupina dostane zadání, na jakou výpravu, v jaké roční době se chystá. Úkolem je během časového limitu vybrat z nabídky věcí ty, které budou na výpravě potřebovat.

Oblíkačka

Hráči jsou opět rozděleni do skupin. Jejich úkolem je obléknout jednoho ze skupiny na výpravu v daném ročním období. Poté následuje diskuse, kdy hráči vysvětlují svůj postup, ostatní se vyjadřují, jestli souhlasí, případně co by udělali jinak. Pro tuto aktivitu je nutné mít k dispozici dostatek vhodného oblečení (hráči můžou přinést vlastní – informace předem!).

Na základě předchozích aktivit následuje opět debata, ve které bychom se měli dobrat k tomu, co s sebou na výpravu balíme, na co nesmíme nikdy zapomenout, jak věci do batohu skládáme. Věnujeme se zejména vhodnému oblečení, vysvětlujeme oblékání principem „cibule“, využití funkčního prádla tak, aby bylo skutečně funkční. Upozorníme na vhodnou obuv, proč je důležité mít boty „vyšlápnuté“, mít kvalitní ponožky atd.

Samostatnou část věnujeme lékárničce – ukážeme dětem oddílovou lékárničku na výpravy, necháme je prohlédnout její obsah, zjišťujeme, jestli by doplnily něco dalšího a proč.

Úkol: na některou z dalších schůzek přinést sbalené zavazadlo na víkendovku. Na schůzce necháme děti věci vyndat, kontrolujeme, co si kdo s sebou zabalil, upozorníme na nedostatky. Ukážeme dětem, jak správně věci do batohu naskládat, aby je nic netlačilo, necháme je batoh sbalit.

Další hry vhodné na doplnění tématu:

Evakuace

Hrajeme na táboře. Vyhlásíme stav ohrožení – velká voda, vichřice, hledaný trestanec viděný nedaleko – je nutno evakuovat tábor. Úkolem dětí je co nejrychleji si sbalit své věci a přesunout se po oddílech na určené místo. Podle vyspělosti dětí je možné tuto aktivitu upravit jako noční bojovku – vyburcovat děti krátce po půlnoci, nechat je po oddílech odejít z tábora a nouzově přespat někde poblíž „pod širákem“. V takovém případě je nutné zkontrolovat, co si děti s sebou sbalily, aby měly alespoň teplé oblečení na sobě a s sebou a věci na spaní. Na táboře máme zpravidla i malé děti, těm musí pomoct vedoucí, nebo je z této aktivity vynecháme. Po skončení hry následuje reflexe – zkontrolujeme, co si kdo s sebou zabalil, kdo na co zapomněl, jak se komu šlo s narychlo sbaleným batohem/kufrem. Takový nácvik jistě oceníte ve chvíli, kdy se do takové situace dostanete ve skutečnosti. Na závěr je nutné dohlédnout, aby si děti své věci zase pečlivě vybalily a uklidily do stanů či chat.

Poznávačka

Hra s oblékáním vhodná na tábor, kde mají děti dostatečnou zásobu oblečení. Jedná se o soutěž družstev. Z vedoucích a instruktorů se vybere porota, která sedí na určeném místě tak, aby měla dostatečný přehled po celé hrací ploše. Jeden vedoucí má roli krále/královny, sedí na určeném místě na konci hrací plochy, kam už porota nevidí. Hráči jsou po družstvech na určených místech (podle typu tábora – v chatě, mezi stany apod.), kam porota nevidí. Úkolem hráčů je obléknout se tak, aby je porota nepoznala a projít přes tábor/herní plochu ke králi či královně pro lísteček. Když někdo z poroty hráče pozná, zakřičí jeho jméno, hráč se pak musí vrátit. Pokud projde nepoznán, získá lísteček od krále/královny a vrátí se zpět ke svému družstvu. Zapojit se samozřejmě mohou i vedoucí a instruktoři, kteří nejsou v porotě. Hráči si mohou zakrývat i hlavu a obličej, např. čepicí, šátkem, kapucí. Většinou však zapomenou třeba na boty, nebo se prozradí typickou chůzí apod. Při této hře zpravidla všem tečou slzy od smíchu. Důležité je na závěr rozdělit všechno použité oblečení správným majitelům a uklidit ve stanech či chatách.

Svačinka

Pro tuto hru je nutné předem připravit alespoň 7 batohů, nejlépe stejných nebo hodně podobných. Batohy naplníme různými předměty. Pak připravíme seznam věcí, které budou děti získávat – 10 věcí, stejné pro všechna družstva. Tyto věci pak rozdělíme také do batohů, libovolně, aby v každém bylo něco. Pokud se budeme držet názvu, je možné do batohů připravit a rozdělit potraviny, ze kterých pak děti budou vařit jídlo na ohni.
Hráči si stoupnou do družstev, dostanou seznam věcí, které musí získat od „batůžkářů“, což jsou vedoucí s připravenými batohy, kteří jsou rozptýleni po herní ploše (lepší je členitější terén, lesík, tábořiště atd.). Na povel vyrazí z každého družstva dva hráči. Když někdo chytne některého batůžkáře, prohledá mu batoh a může si z něj vzít
jednu věc ze seznamu. Kdo požadovanou věc získá, vrací se do svého družstva může vyběhnout další hráč. Hráči v družstvu si říkají, co kdo v batohu má, radí dalším spoluhráčům, koho mají chytat. Batůžkáři je matou tím, že si v nestřeženém okamžiku batohy mezi sebou mění. Batůžkáři musí být dobří běžci, hra trvá asi 20 minut (podle velikosti hrací plochy). Pro zpestření se batůžkáři mohou dětem schovávat (např. do křoví, na strom), aby si odpočinuli a získali trochu času. Družiny vyhodnotíme podle toho, jak rychle která získala všechny požadované věci ze seznamu.

Tato aktivita přibližuje Ideály Pionýra: Poznání, Přátelství, Překonání, Pomoc.

U dětí se sociokulturním znevýhodněním, případně u dětí „neturistických“ rodičů musíme myslet na to, kde se dá vybavení vypůjčit. Normalizovat to, že vybavení nemusí být dle katalogu outdoorových firem, nemusí být vše z funkčních materiálů (moira apod.). Vlastní vzpomínky na cesty a výlety v oblečení a s batohem, které by dnes byly již naprosto zastaralé. Hledat cesty, jak se k vybavení dostat (burza, bazar, výpůjčky ve škole, skupině, navzájem, inzeráty, informace o výhodných nákupech).