Malování na sklo

Rozvoj těchto kompetencí: pracovní, občanská.

Při práci rozvíjí fantazii, naučí se pracovat s nástroji a učí se pracovat s papírem přesně a čistě.

Malování na sklo je stará lidová technika, při níž vznikají krásné, vzdušné obrázky. I z našeho oddílu se dnes stanou malíři, můžeme si vybrat hodně ploch – od oken, přes klasické skleněné tabulky po hrníčky či skleničky nebo lékovky, z nichž vyrobíme obrázkem minivázičky.

Barvy na sklo nebo temperové barvy, ploché vlasové štětce, voda, tabulka skla nebo sklenička – lékovka, jednoduchá malá sklenička bez dekoru, malovat můžeme i na okna klubovny, výkres, nůžky, průhledná lepicí páska, popř. dřevěné lišty na zasunutí obrázku, silonová nit.
K tomuto metodickému listu není k dispozici žádný pracovní list.

Mezi méně často používané výtvarné techniky patří malování na sklo. Je to dáno finanční náročností – barvy na sklo nejsou nejlevnější a také shánění sklíček není vždycky jednoduché. Pokud nemáme skleněnou tabulku, můžeme malovat na skleničky – lékovky, malé skleničky bez dekoru, malovat můžeme i na porcelánové bílé hrníčky. Děti tak mohou vyrábět skleněné obrázky, které na závěr „zarámují“, mohou si ale také ozdobit svou skleničku nebo hrníček v klubovně či na táboře. A v klubovně můžeme kolektivně kreslit i na okna a upozornit tak kolemjdoucí, že právě za tímto oknem se ke své činnosti scházejí děti.
Nejprve tedy klasická technika malování na sklo – skleněnou destičku, okno.
Tato technika je o to zajímavější, že malujeme obráceně – nejdříve se malují kontury (obrysové linky), také např. u panenky modré oči, červenou pusu, puntíky na sukni, a potom teprve růžový obličej a sukni. Malujeme totiž z rubové strany, takže výsledek na lícové straně je vlastně zrcadlový. Pokud pracujeme s temperou, můžeme nepovedený obrázek prostě strčit pod vodovod, smýt a začít znova.
Postup už vlastně děti znají – je třeba jen si tuto techniku několikrát vyzkoušet, než přistoupíme k definitivnímu obrázku. Je třeba, aby se u dětí nepotlačil jejich přirozený výtvarný projev, naopak aby byl využit při zvládnutí této techniky. Náměty mohou být jednoduché – zvířátka, hrady a zámky, auta, kytka, sluníčko, pohádková postavička…
Existuje spousta šablon například s vánočními či velikonočními motivy, ale většinu dětí bude určitě víc bavit, když budou moci kreslit to, co si samy vymyslí. Jako podklad pro malování můžeme použít euro-složky, z nichž jde obrázek po zaschnutí velmi lehce sloupnout a přilepit na okno nebo zrcadlo jako ozdoba. Místo euro-složek můžeme použít i tvrdé desky do sešitů.
Malujeme-li obrázek na pověšení, pokračujeme po dokončení a zaschnutí obrázku ještě „zarámováním“. Hotový a suchý obrázek podložíme z rubové strany výkresem, aby se barva nesetřela, slepíme po okrajích lepicí páskou a navážeme silonovou nit na zavěšení.
Při malování na skleničky nebo hrníčky samozřejmě nepoužíváme zrcadlovou techniku. Při malování na hrníčky můžeme použít slupovací nebo gelové barvy, které jsou po zaschnutí omyvatelné i v myčce.
Při této činnosti je velmi důležitá čistota práce a pracovního místa

Aktivita umožňuje začlenění dětí do kolektivu a nevytváří bariéry pro děti se specifickými vzdělávacími potřebami. Vedoucí musí dbát na individuální přístup k těmto dětem a respektovat obecná doporučení v úvodní části metodiky.
Upozornila bych na děti s poruchou jemné motoriky – nabídnout jim větší formáty různých materiálů. Lépe se jim bude malovat.
Touto činností můžeme děti připravit na účast v rukodělné soutěži Pionýrského Sedmikvítku.